Černohorské útrapy

Může se to stát i vám.

Všední den odpoledne, kuchyň, maminka chystá večeři, u stolu dítě píše domácí úkoly.

Náhle ticho prořízne otázka: „Mami, jak se píše černá hora?“

„Č-E-R-N-Á H-O-R-A,“ hláskujete překvapeně, protože jste čekali těžší otázku.

„Ale ne, já myslím velký písmena.“

Ha! Tak přeci jen.  🙁

Velká písmena patří suverénně k tomu nejzapeklitějšímu, co v češtině máme. Pravidla jejich používání jsou složitá, v některých případech nejasná, pro jistotu úplně jiná než například v angličtině, a navíc se mění častěji než v jiných oblastech, takže to, co jsme se učili my, už pro naše děti někdy neplatí. Nemluvě o tom, že musíte vědět, o čem je řeč.

Poslední reforma velkých písmen proběhla v roce 1993, takže pokud jsou vaše znalosti mladšího data, můžete zatím děti svými vědomostmi oslňovat, ale pozor, na cestě jsou další změny. Až vstoupí v platnost, budu vás určitě informovat.

Dobrá zpráva je, že by příští reforma měla psaní velkých písmen zjednodušit, špatná zpráva je, že to, co jste se naučili ve škole, vám bude asi k ničemu.

Ale zpátky k černé hoře

(a taky k Černé hoře a Černé Hoře, protože o ty nám jde především).

I když se člověk někdy nevyhne pocitu, že je otrokem pravopisných pouček, někdy je tomu právě naopak: pravopis závisí na tom, co chcete říct. Je to i tento případ.

Černou horu můžete psát s oběma malými písmeny, pokud tím máte na mysli jen nějaký tmavý kopec. Mimochodem všechny černé hory, i ty, které se dnes píšou s velkým Č, takhle začínaly. V krajině stála hora, byla černá, jméno neměla. Nemějte našim předkům za zlé, že nevymysleli nic sofistikovanějšího než Černá hora.

V krajině stála hora, byla černá, jméno neměla. Nemějte našim předkům za zlé, že nevymysleli nic sofistikovanějšího než Černá hora.

Napíšeme-li Černá hora (velké Č, malé h), je to hlavně označení pro horu.
V Česku jich je hned několik: jako první si vzpomínám na Černou horu v Krkonoších nad Janskými lázněmi (nachází se tu také stejnojmenný vysílač uváděný shodně s velkým Č a malým h), horu tohoto názvu najdete ale také v Jizerských horách (u ní je přírodní rezervace téhož jména) a na Šumavě. Všechny tyto vrcholy měří přes 1000 m n. m., kromě nich máme v Česku ještě nejméně pět menších hor s tímto jménem.

Stejným způsobem píšeme běžně dvouslovné názvy hor, pohoří, nížin: Lysá hora, Jizerské hory, Polabská nížina, Moravský kras; ale také názvy oblastí a území: Dálný východ (ale karibská oblast, nejde o vlastní název).

Pokud je podstatné jméno na druhém místě samo o sobě názvem, píšeme velká obě písmena: Divoká Orlice, Teplá Vltava, Hrubý Jeseník, Jižní Afrika, Zadní Indie (ale východní Čechy, protože to není vlastní název).

A pak tu máme Černé Hory se dvěma velkými písmeny.

Takto píšeme sídla, v naší zemi se Černá Hora opakuje čtyřikrát: je to městys v okrese Blansko a část obce Dymokury, Bělá nad Radbuzou a Janské lázně. Ano, nezdá se vám to, Černá Hora je část obce v městě pod Černou horou.

Co si z toho můžete odnést pro život?

V bezpředložkových názvech měst a obcí píšeme vždy velká všechna počáteční písmena: Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Velké Meziříčí, Hrochův Týnec, Josefův Důl, Lázně Bohdaneč (ale lázně Luhačovice, zde slovo lázně není součástí názvu města, Lázně Luhačovice je už název největší lázeňské společnosti v tomto městě).

Pokud název města obsahuje předložku, píše se (první slovo s velkým počátečním písmenem, dále ) předložka s malým písmenem, po ní následující slovo vždy s velkým a dále záleží na tom, jestli jsou další slova vlastní či obecná jména: Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem, Kostelec u Heřmanova Městce, Albrechtice v Jizerských horách.

Slova jako město, obec, městys, hlavní město píšeme s malým písmenem (město Zlín, obec Kacanovy, městys Černá Hora), kromě několika výjimek, kdy jsou přímo součástí názvu daného sídla: Město Albrechtice, Město Touškov.

Ještě nekončíme

V souvislosti s městysem Černá Hora vás asi napadne ještě Pivovar Černá Hora a pivo Černá Hora. Velká písmena zde píšeme proto, že se jmenují podle obce, stejně jako napíšeme např. Pivovar Jihlava.

A také zámek, jak jinak než Černá Hora. Ten naopak městysu předcházel, ale přesto se dá říct, že se pravopis řídí názvem obce.

Východočeši znají také Radio Černá Hora, které patří k nejposlouchanějším rádiím v Královéhradeckém kraji. Ráda bych vám vysvětlila, proč je v jeho názvu velké H, ale obávám se, že to s pravopisem nesouvisí. Toto rádio je spjaté s Černou horou nad Janskými lázněmi (s místní částí nemá nic společného), takže bych očekávala malé h, ovšem každý podnikatel má právo pojmenovat svůj subjekt, jak uzná za vhodné, a pravidla pravopisu nejsou v tomto ohledu závazná.

Velké H proto přičítám podnikatelské invenci. Dodatečně tento rozpor řeší rádio tak, že se všude, kde to jde, píše kapitálkami celý název: RADIO ČERNÁ HORA. Při psaní názvů firem a soukromých společností (zvláště ve smlouvách a úředních dokumentech) se doporučuje uvádět názvy firem tak, jak jsou zapsány v obchodním rejstříku, i když to odporuje pravidlům pravopisu.

A nakonec si nechávám stát bývalé Jugoslávie, který se rovněž nazývá Černá Hora (Montenegro). Možná si pamatujete, že dvojslovné názvy států píšeme obvykle jen s prvním velkým písmenem, například Česká republika (případně Republika česká apod.), Ruská federace, Dánské království. Ale přesto: Montenegro je Černá Hora. Internetová jazyková příručka uvádí, že velké H píšeme proto, abychom stát významově odlišili od hor. (1)

Tak a je to!

Vlastně ne, ještě jedna důležitá věc: uděláte-li z názvu kterékoli černé hory přídavné jméno, mělo by znít černohorský a bude mít na začátku malé č. Tím velkým v názvu článku se nenechte zmást, to je první slovo v názvu.

A jen tak pro jistotu, černohorský píšeme dohromady, bez pomlčky (respektive spojovníku, ať jsem přesná).

 

Jestli máte hodně času a trpělivé dítě, můžete mu to převyprávět celé. Ale ve většině případů doporučuju jen krátce zjistit, o jakou Č/černou H/horu jde a nastínit, že na tom záleží.

 

Která Č/černá H/hora je vaše nejoblíbenější? Napište mi o ní do komentářů.

 

1. kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR. Internetová jazyková příručka: Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.). Internetová jazyková příručka. [Online] 2008–2018. [Citace: 15. únor 2018.] http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=188.

Jsem expertka na jazykovou správnost psaných textů. Dělím se o své zkušenosti a pomáhám svým klientům vytvářet texty, na které mohou být pyšní.
Více informací o mně najdete zde.

6 thoughts on “Černohorské útrapy

  1. Přesně k tomuhle spojení dvou slov mám minihistorku 😀
    Když jsem ještě s manželem ani nechodila, zaujala mě na jeho stránkách fotka, na které běžel do kopce, a k ní popisek:
    Závod do vrchu v Černé Hoře.
    Naprosto mě omámil, myslela jsem, že je tak úspěšný běžec, že jezdí na závody do zahraničí. 😀
    No nic no … V zahraničí to nebylo, ale omámení mi zůstalo 😉

  2. Při článku jsem si vybavila hodiny češtiny, kdy se nám tohle všechno snažila paní učitelka nacpat do hlavy a my na ní vždycky tak nechápavě koukali. Čeština je opravdu jazyk záludný, takže díky za článek a těším se na další 🙂

    1. Díky za vzpomínku. Učitelky to nemají lehké. Já bych to nezvládla, tak raději před přímou konfrontací s nechápavými výrazy utíkám do online světa, kde se snad najde někdo, kdo si to přečte dobrovolně a rád.

    1. Díky! Mám radost, že moje snaha padá na úrodnou půdu. Chystám další články a e-book, tak doufám, že se budou líbit. Alžběta

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *