Na počátku byla chyba! Víte, jak se píšou uvozovky?

19. 4. 2020 | Co dělají korektoři, Nezařazené

Chyby se nevyhýbají ani korektorům

Ještě než vám prozradím, jak se v češtině píšou uvozovky, povím vám krátký příběh.

Víte, co „nejlepšího“ se vám může stát, když si zakládáte stránky, na nichž chcete světu dokázat, že jste korektorka na svém místě? Když na titulní stránce, v prvním textu, který návštěvník uvidí, v prvním řádku, ještě před prvním slovem uděláte chybu!

Když jsem vytvářela titulní obrázek, nevšimla jsem si, že mi editor místo správných českých uvozovek udělal klasické anglické. Viselo to tam dva dny, než mě to praštilo do očí. Ale myslím, že moc velkou ostudu jsem si neudělala, protože návštěvnost mé stránky v této fázi byla, ehmm, jak to říct, zanedbatelná (čti nulová).

Bohužel se mi to nepodařilo opravit ani použitím klávesové zkratky, tak jsem uvozovky nakonec odstranila úplně, což mi žádnou újmu nezpůsobilo!

Možná si říkáte, že takové detaily nikdo neřeší. Je pravda, že kdybych se chtěla věnovat čemukoli jinému, nechala bych to plavat, ale jako korektorka, která si zakládá na dokonalé znalosti češtiny, včetně zásad typografie, jsem si to prostě dovolit nemohla!

Teď, když jsem předvedla, že jsem taky tvor chybující, a ne krvelačná bestie, která vás za každou chybku rozsápe, bych k tomu mohla ještě přidat něco užitečného.

Jestli chcete být stejně dobří, a možná i lepší než jazykoví profíci, pamatujte si, že v češtině se používají dvojité uvozovky, první spodní, druhé horní. Jak se uvozovky píšou? Měly by mít tvar 99 a 66, ale některé fonty a editory to ignorují. 🙁 Druhá důležitá zpráva je, že uvozovky těsně (tedy bez mezery) přiléhají k textu, který uvozují.

Jiné druhy uvozovek necháme „angličtině“ nebo »francouzštině«. Kromě uvedených dvojitých uvozovek se v češtině setkáme také s jednoduchými uvozovkami, které používáme především ve chvíli, kdy chceme do sebe vnořovat víc uvozovaných segmentů. Třeba když citace z knihy obsahuje přímou řeč.

Uvozovky vyznačují:

  1. Přímou řeč:
    „Žijte příběh, který chcete vyprávět,“ říká Stáňa na závěr každého videa.
  2. Doslovné citáty z jiných děl:
    „Skvělé nápady jsou jako spermie. Taky jich k vajíčku míří několik desítek milionů, ale uspěje jen jedna. Nesnažte se hned o paterčata.“ (Podnikání z pláže, s. 79).
  3. Přesné názvy:
    První vydání „Dívky s havraními křídly“ se vyprodalo už v předprodeji.
  4. Použití slova v ironickém významu,
    Víte, co „nejlepšího“ se vám může stát…
  5. Slovo z cizího jazykového prostředí, slovo stylově odlišné od zbytku textu (slang, nespisovné výrazy, jsou-li výjimečné).
  6. Vysvětlení významu slova.

Jak vidíte, využití tohoto znaku je celkem široké, a tak bych vás chtěla důrazně varovat před jeho nadbytečným používáním: když budete mít v uvozovkách půlku textu, ztratí to svou zdůrazňovací schopnost.

Když bude v uvozovkách půlka textu, ztratí to svou zdůrazňovací schopnost.

V některých případech je proto určitě na místě použít pro zdůraznění jiné prostředky, například kurzivu. Ta skvěle funguje u typů 3 až 5. Využít se dá i na označení velmi dlouhých citací, například vložených příběhů a referencí od vašich zákazníků.

Kdo má přednost a kdo si počká?

Jak se uvozovky snáší s ostatními interpunkčními znaménky?

Pokud je v uvozovkách jen jedno slovo nebo část věty, ukončujeme nejprve uvozovky a pak až větu.

Příklad: Koncert završila slavná Bizetova „Habanera“.

V případě, že do uvozovek píšete celou větu, pak je třeba ukončit nejprve větu a pak až uvozovky.

Příklad: „Žijte příběh, který chcete vyprávět!“

Na závěr ještě jedna praktická připomínka

Pokud máte Microsoft Word a v něm nastavenou češtinu, pravděpodobně se vám uvozovky vkládají správně česky. Některé textové editory jsou ale tak světové, že vám budou vnucovat pouze rovné horní uvozovky podle anglických zvyklostí.

Jestli si na detaily nepotrpíte, nechte to tak (například na facebooku by to opravoval jen skutečný hnidopich), pokud však z nějakého důvodu pocítíte potřebu vložit naše české „uvozovky“, můžete použít klávesové zkratky.

Spodní uvozovky: levý Alt + 0132,
Horní uvozovky levý Alt + 0147

A to je pro dnešek vše.

Sdílejte článek s přáteli, ať se to na světě správnými uvozovkami jen hemží!

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *