VAROVÁNÍ: Tento článek neobsahuje žádné pravopisné ani gramatické poučení. Přesto nebudete litovat, když si ho přečtete. 22. září jsem vzala děti (Oťa 5,5 a Máťa 3) a odjela s nimi sama na měsíc na Mallorku. Bez manžela, který se nemůže uvolnit z práce, bez babiček, které mi doma pravidelně pomáhají, abych si sem tam bez dětí oddychla, bez kamarádek, se […]
Čúrám, čůřáš, čuráme
A kdo z nás to teda dělá dobře? Čeština je krásný jazyk, pro někoho možná náročný, ale já bych ji za nic na světě nevyměnila. Kdekdo si stěžuje, jak je těžké vejít se do jejích pravidel. Ale přitom jsou ta pravidla někdy až překvapivě benevolentní. Je spousta věcí, které lze psát více způsoby, přičemž všechny […]
K čemu je dobrý větný rozbor?
Asi se shodneme, že se ve školách učí spousta věcí, které nám prakticky nikdy k ničemu nebudou. Jsou to věci, které jsou v praxi naprosto nepoužitelné, pro děti (a často i pro rodiče) velice abstraktní. Ani sami učitelé nedokážou říct, proč by to měl člověk umět, kromě toho, že je to v osnovách. To je ovšem dost chabá motivace. […]
Šetřete čárkami
S čárkami je to těžké. Tolik času se jejich psaní ve školách věnuje, tolik červených fixů a propisek padne na to, aby už konečně všichni pochopili, že to bez nich nepůjde. Nepomohou ani varování a upozornění, že čárka na správném místě může zachránit životy. Stejně je jich pořád v textech málo. Už dlouho vím, že kdybych napsala jasný, […]
Správce dobrých zpráv
„Žádný chyby tam nemám, zkontroloval jsem si to korektorem.“ O tom, že není korektor jako korektor, jsem psala hned v prvním článku tohoto blogu. Upozorňovala jsem v něm například, že tento nástroj snadno přehlédne slova, která v češtině existují, ale přesto jsou ve vašem textu chybná. Na tyhle perly se dnes zaměřím a budu je vybírat z oblasti s/z.
Horolezci, horolezkyně, horolezčata
Dneska jsem se rozhodla trochu obsáhleji odpovědět na otázku, kterou jsem nedávno dostala:
3 tipy, jak po sobě číst vlastní texty
Za trojku dám ruku do ohně! Asi už jste si všimli, že napsáním článku, e-booku nebo knížky práce nekončí. Já mám spíš někdy pocit, že něco napsat je ta snazší část. Když s velkým úsilím dopíšete, je to důvod k radosti, ale neradujte se příliš a dejte ještě svému textu péči, kterou si zaslouží. Důkladně ho pročtěte a nemilosrdně […]
Vážím si vůbec svých čtenářů?
Asi už jste si všimli, že ve svých článcích, e-booku a dalších obecných textech používám ve slovech vy a váš (ve všech pádech) důsledně malé počáteční písmeno. Znamená to snad, že mám své čtenáře a potenciální klienty na salámu?
Na počátku byla chyba!
Víte, co „nejlepšího“ se vám může stát, když si zakládáte stránky, na nichž chcete světu dokázat, že jste korektorka na svém místě? Když na titulní stránce, v prvním textu, který návštěvník uvidí, v prvním řádku, ještě před prvním slovem uděláte chybu!
Černohorské útrapy
Může se to stát i vám. Všední den odpoledne, kuchyň, maminka chystá večeři, u stolu dítě píše domácí úkoly. Náhle ticho prořízne otázka: „Mami, jak se píše černá hora?“ „Č-E-R-N-Á H-O-R-A,“ hláskujete překvapeně, protože jste čekali těžší otázku. „Ale ne, já myslím velký písmena.“ Ha! Tak přeci jen. 🙁