Uprostřed slova se píše nad u kroužek. To ví každé malé dítě.
Proč to neví štrúdl?
Pravidlo o kroužku uprostřed a na konci slova, které znáte už snad z druhé třídy, ve skutečnosti popisuje princip použití ů jen velmi zjednodušeně.
Ono totiž ů nevzniklo jen tak z ničeho, vzniklo z ó.
⛳ Proto také říkáme: „vůl“, ale bez „vola“.
⭐ Koncem 14. století se staročeská hláska [ó] začala postupně měnit.
Změnila se na dvojhlásku [uo] a pak v dlouhé [ú].
V psané formě nám ale zůstala ta mezifáze, kdy se uo psalo nad sebe.
Ano, ten kroužek je maličké o.
⭐ Proto píšeme ů jen ve slovech (a koncovkách) českého původu, kde se dá vystopovat souvislost se staročeským ó.
Třeba ve slově dům, které vyšlo ze staročeského dóm*, kterým se neoznačovala jen obytná stavba, ale také různé instituce: „dóm hostinný“ hostinec, „dóm krčemný“ krčma, „dóm kurevský“ nevěstinec, „dóm radný“ radnice (příklady beru z Vokabuláře webového).
⭐ Nejsem odborník na slovenštinu, ale řekla bych, že jejich ô má podobnou historii.
⭐ Zpátky ke štrúdlu. Ten se k nám dostal z rakouské němčiny o mnoho později. S dlouhým ó se nepotkal, proto se píše s čárkou.
⛳ Moje babička dělala štrúdl z taženého těsta.
Někdy ú/ů může dokonce změnit význam. Víte, jak je rozdíl mezi kúrou a kůrou? Píšu o něm v další jednohubce.
EDIT: Svět se zbláznil. Ústav pro jazyk český pod tlakem všech kroužkovaných štrůdlů ustoupil a v lednu 2023 přidal variantu s kroužkem mezi přijatelné a akceptovatelné. Pro mě je to zklamání a mám trochu obavu, kam až tohle zjednodušování půjde. Třeba jednou budu „nejůspěšnější“ pravopisná apoštolka.
Alžběta
* Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 9. 3. 2023).
Právě jste ochutnali pravopisnou jednohubku. Zachutnala vám? Na blogu jich najdete přes stovku. A ty nové vám ráda zašlu e-mailem. Přihlaste se k jejich odběru.