Takže dneska si řekneme, jak je to s „takže“ a „tak, že“
Tato otázka není zatím v žádných příručkách moc dobře popsaná, snad jen s výjimkou Česko-německé srovnávací gramatiky Františka Štíchy (jak praví ÚJČ).
Neberte proto prosím tuto jednohubku jako dogma, ale jen jako pokus přibližně vysvětlit něco, na co jste se mě několikrát ptali.
⭐ Spojku „takže“ vnímáme jako důsledkovou nebo účinkovou. To znamená, že věta, která po ní přijde, vyjadřuje následek věty hlavní.
⛳ Pekl pizzu moc dlouho, takže se okraje připálily.
⭐ Naopak spojení „tak, že“ vyjadřuje míru.
⛳ Rozválela těsto na štrúdl tak, že přes něj bylo skoro vidět.
⭐ Někdy je to jasné a smysl dává jen jedna možnost. Někdy (ne)rozdělením do dvou slov změníte význam.
⛳ Bolela mě hlava, takže jsem do divadla nešla. – kvůli bolesti jsem nešla
⛳ Bolela mě hlava tak, že jsem do divadla nešla. – intenzita bolesti mi nedovolila jít
S tématem spojek se nerozlučně pojí otázka správného používání interpunkčních čárek.
Jestli jste je v mládí zanedbali, můžete to kdykoli dohnat v mé Čárkologii.
„Tákžéé“ jako úvod projevu?
⭐ Zcela samostatnou kapitolu zde samozřejmě tvoří úvodní „takže“, kterým si nejistý řečník pomáhá na začátku věty.
To bude vždy dohromady.
⛳ Takže mezi vyjmenovaná slova po v patří také: vyžle, výheň, cavyky, vyza.
Nikdo už sice pořádně neví, co to znamená, ale třeťáci to musí odříkat jako básničku.
Alžběta
Právě jste ochutnali pravopisnou jednohubku. Zachutnala vám? Na blogu jich najdete přes stovku. A ty nové vám ráda zašlu e-mailem. Přihlaste se k jejich odběru.