Slovo jenž vypadá náramně.
Na první pohled z něj každý pozná, že jste intelektuál a že nemá smysl s vámi nesouhlasit.
Ale musíte s ním umět zacházet, zdaleka nemá tak široké využití, jak to vypadá.
„Jenž“ je vlastně stylově vyšší obdoba zájmena „který“. A protože je to zájmeno, tak se skloňuje.
Tvar „jenž“ ale patří jen do 1. pádu jednotného čísla mužského rodu (životného i neživotného). Tvar „který“ tak zastupuje jen v některých jeho funkcích.
Ostatní pády, rody a čísla mají jiné tvary.
Uchazeč, jenž by měl zájem stát se číšníkem, nesmí mít obě ruce levé.
Dezert, jenž se servíroval na závěr oběda, byl výtečný.
Nejčastěji se tvar „jenž“ dostává na místa, kam patří tvary „jež“ a „již“.
Zápas, jejž (který, ale 4. pád) jsme viděli, byl do poslední minuty napínavý.
Žena, jež šla proti nám ulicí, měla na hlavě nádherný klobouk.
Dítě, jež nesedí bez hnutí na místě, bývá považováno za nevychované.
Gentlemani, již pustí dámu do dveří, jsou takřka na vymření.
Hrady, jež se tyčí nad údolím, sloužily k obraně.
Rada do života: Pokud si nejste jistí, neopouštějte bezpečné zájmeno „který“, nebo si tvar ověřte v IJP.
A na závěr si ještě dovolím připomenout, že před jenž, ať už je v jakémkoli pádu, patří skoro vždy čárka. O tom, kdy před ním čárka nebude, a také o mnoha dalších čárkových záludnostech mluvím v kurzu psaní čárek, kterému jsem dala název Čárkologie, i když čárky nejsou žádná věda. Chcete to zkusit na vlastní kůži? Přihlaste se do kurzu Čárkologie.
Alžběta