Proč lidé na internetu moc nečtou a 7 tipů, jak to změnit
Napsali jste perfektní e-mail, článek nebo e-book, má to úctyhodnou délku, hloubku, potenciál měnit lidem životy i citace z odborných zdrojů.
Ale nikdo to nečte. Říkáte si: Sakra, proč?
Skutečnost je taková, že lidé na webu čtou jinak, než jak čtou knihy. Můžete se vztekat a zlobit, nebo se tomu přizpůsobíte, a získáte tak náskok před konkurencí, která tuto skutečnost ignoruje.
Pokud jste si vybrali druhou variantu, čtěte dál, poradím vám, jak upravit texty webových stránek, článků, e-mailů, e-booků, ale i příspěvků na sociálních sítích, aby je čtenáři zvládali konzumovat.
Proč lidi na internetu nečtou?
Když jsem se poprvé s touto informací setkala, byla jsem na vás všechny naštvaná. Proč jako nečtete?
Za nás jsme pěkně četli od začátku do konce. Co si dneska ti mladí vymýšlí. Jsou líní, mají všechno hned pod nosem a ani to nečtou.
Ne, v tom to není.
Neochota číst nevychází ze zkaženého charakteru nebo lenosti, je důsledkem toho, jak virtuální prostředí vypadá a funguje.
Ze všech stran nás něco ruší
Představte si, jak vypadá prostředí třeba na zpravodajských webech. Kromě obsahu, který chcete v danou chvíli číst (poslouchat, sledovat), na vás ze všech stran útočí další jednotky: reklama na pozadí, bannery, upoutávky na další články…
Na sociálních sítích zase kromě aktuálního příspěvku periferně vnímáte také příspěvky nad a pod ním. A to nemluvím o messengeru, notifikacích, dalších oknech, nebo snad dokonce fyzické realitě, která při čtení ruší.
Nestíhám
Druhým faktorem, který zhoršuje to, jak lidé čtou na internetu, je nedostatek času. Informací, článků, podcastů, videí bychom rádi zvládli co nejvíc, ale máme celou řadu dalších povinností.
Tak aspoň v rychlosti mrkneme na toto, přečteme pár řádků tady a běžíme dál.
Je toho moc
Třetí aspekt s tím druhým do značné míry souvisí. Více či méně hodnotného obsahu se na nás ze všech stran valí tolik, že už nezvládáme všechno pojmout. A tak tu zobneme, tam zobneme, ale máloco dokážeme přijmout celé.
Vidím zde určitou paralelu s výživou. Informací stejně jako jídla přijímáme víc, než potřebujeme. A zdaleka ne všechny (informace i potraviny) jsou hodnotné, je tu i mnoho junk info. Možná se brzy začne mluvit o informační obezitě.
Co teda dělají, když nečtou?
Asi si kladete otázku, co s těmi texty tedy dělají. Možná vás i kacířsky napadlo, že je zbytečné texty tvořit nebo za to někomu platit. Ne tak rychle.
Při procházení textů na internetu (a na displejích obecně) se ze čtenářů stávají skeneři. Nečtou, ale skenují. V rychlosti text projedou, jestli stojí za to a jestli na něj teď mají kapacitu. Pak buď jedou dál, nebo se pustí do pečlivějšího čtení. Skenování jim umožní třeba zaměřit se jen na tu část delšího textu, která je pro ně zajímavá.
Schválně by mě zajímalo, kolik z vás si z minulé kapitoly přečetlo jen nadpisy. Rychlým skenováním se totiž dá dojít třeba k takovémuto závěru:
- Proč lidi na internetu nečtou? – Dobrá otázka, co k tomu máš?
- Ze všech stran nás něco ruší – Jak to myslíš? To si přečtu.
- Nestíhám – Jasné, nečtu.
- Je toho moc – Jasné, nečtu.
Jako autorce, která to celé psala, mi to může být líto, ale vy jste přeskočením dvou odstavců ušetřili cenné desítky vteřin.
Nezlobte se na čtenáře, že nečtou vše do posledního písmenka. Možná tím skenováním dostali všechny informace, které potřebovali. Třeba se v tématu už docela orientují a chtěli si jen potvrdit, že jim nic zásadního neuteklo. Díky tomu, že jste svůj text přizpůsobili skenování, se k informacím dostali během chvilky. A jsou vám za to vděční.
Pokud budou vaše texty skenovatelné, čtenáři je v rychlosti proletí a pak se možná vrátí k podrobnému čtení. Pokud jim skenování neumožníte, odejdou okamžitě.
Proto radím:
Usnadněte jim skenování
Už víte, proč a jak lidé na internetu čtou. A taky je vám jasné, že potřebujete své texty upravit tak, aby byly skenovatelné. Co to znamená v praxi?
1) Rozdělte odstavce
Text rozdělte do kratších odstavců. Psychologicky je příjemnější pustit se do menšího celku. Čtenář necítí tak velký závazek, když se pustí do tří řádků, jako když má číst odstavec, jehož konec se ani nevejde na displej.
Nezapomínejte také na to, že opravdu hodně obsahu dnes lidé konzumují z telefonu, kde je displej ještě mnohem menší než na stolním monitoru nebo notebooku a řádky mnohem kratší.
TIP: Kontrolujte, jak vypadá text na malém displeji. Co je snesitelná porce na počítači, je už pro mobil nestravitelná cihla.
2) Lákejte průběžnými nadpisy
Prokládejte text průběžnými nadpisy, které čtenáře nadchnou a nastíní mu, o čem v které části mluvíte.
TIP: Zkuste si z tohoto článku přečíst jen nadpisy a sledujte jejich hierarchii. Věřím, že si utvoříte dost přesnou představu o obsahu článku.
Tvorbě lákavých nadpisů a e-mailových předmětů se věnuju v samostatném článku.
3) Hrajte si s písmem
Využívejte tučné písmo a kurzívu, pracujte s různými velikostmi písma a ustálenou hierarchií nadpisových stylů. Zapojte do hry i barvy – tlačítka a odkazy musí být vidět na první pohled.
Smyslem přitom není splácat do sebe co nejvíc druhů písma. Ale zdůraznit klíčové pasáže, aby si přitáhly zrak čtenáře.
TIP: Ne vždy máte tyto nástroje k dispozici. Například na sociálních sítích si musíte vystačit s jednou barvou a velikostí jako všichni ostatní. O to víc se zaměřte na ostatní tipy.
4) Zapojte odrážky a seznamy
Pomozte analytické části mozku vychytat klíčové informace tím, že je graficky propojíte a odlišíte od zbytku. Využívejte odrážky a heslovité seznamy. Nebojte se ani emoji. Text ozvláštní a přitáhnou pozornost.
TIP: Máte v textu nějaký důležitý výčet? Převeďte ho na seznam s odrážkami. Text se provzdušní a důležité informace na sebe stáhnou pozornost.
5) Dovolte textům dýchat
Volný řádek vydá za tisíc slov.
Nevěřili byste, jak velkou službu udělají textům volné řádky. Informace, která v hustém toku zapadne, může skvěle vyznít, když jí dáte prostor. Je to jako rozdíl mezi tím, když dítě křičí na pískovišti plném dalších křičících dětí a když začne křičet do ticha v galerii.
Teď asi chcete namítnout, že každý volný řádek zvyšuje celkovou délku textu. Může to tak vypadat, a kdybyste měli platit za délku stránky v centimetrech, možná byste na to museli brát ohledy. Ale skutečnost je taková, že i když se celková délka stránky zvýší, podstatně to zlepší uživatelský zážitek.
TIP: Spočítejte volné řádky v tomto článku. Zhoršují, nebo zlepšují čitelnost textu?
6) Hlídejte si kontrast
Šedivé písmo na šedivém pozadí se špatně čte. Zní to banálně, ale kolik já už viděla textů, kde jsem se musela pekelně soustředit na to, abych rozeznala jednotlivá písmena.
Rychlému skenování to nepomáhá. Proto používejte barvu písma, která dostatečně kontrastuje s pozadím.
TIP: Pro odkazy, tlačítka a nadpisy zvolte barvu, která je na podkladu dobře viditelná a současně vynikne vedle běžného textu. S výběrem barev vám nepomůžu, ale doporučím Báru.
7) Pište zajímavé texty
Čím víc čtenáře zajímá téma, tím větší překážky je ochotný překonat při čtení. Zvolte si neodolatelné téma, pište srozumitelně a průběžně vtahujte čtenáře do děje.
To se snadno řekne, ale…
TIP: Pište to, co bude čtenáře zajímat.
Mobile first?
Mnozí tvůrci webů a obsahu už dnes nezačínají tím, jak bude výsledek vypadat na stolním počítači, ale jak ho vidí uživatelé z mobilů.
Jeden řádek na stolním počítači se může proměnit ve 3 až 5 řádků na mobilním telefonu. Cesta od jednoho skenovatelného prvku k dalšímu se tak značně protáhne. Takže opravdu nestačí jeden nadpis na začátku článku a jedno tlačítko na konci.
Důležité texty a jejich strukturu kontrolujte důsledně i na mobilu. U těch méně důležitých stačí myslet na to, co s nimi zhruba mobilní zobrazení udělá.
Projděte si současné texty na webu a důležité blogové články a zkuste se na ně podívat okem skenujícího zákazníka. Vydržíte je přečíst až do konce? U nových článků či příspěvků zohledněte tento aspekt rovnou.
Pokud jste zjistili, že máte na webech „cihly“, a nevíte co s tím, objednejte se ke mně na konzultaci. Společně při ní vymyslíme, jak upravit důležité texty tak, aby je čtenáři s chutí dočítali až do konce. Abyste se nářkům nad tím, že lidi nečtou, mohli jen smát.
Alžběta